Sonda do Instagramových duší

Pojďme si říct něco o sociálních sítích, zejména o Instagramu, který poslední dobou považuji za největší stoku současného internetu. Pojďme si říct něco o lidech, které ho sledují a o lidech, které jsou zde sledovány. Jde totiž daleko o víc, než se zdá.

Mám samozřejmě spoustu špatných vlastností, ale teď bych chtěla vyzdvihnout jednu tu lepší (pardon za sebechválu, i když… jak se to tak vezme.) Odjakživa jsem o sobě věděla, že jsem hodně empatický člověk. Někdy se dívám na člověka a mám pocit, že mu skrz kůži vidím až do nejhlubších útrob jeho těla. Přestože říká toto, já vím, že si ve skutečnosti myslí ono. Vždy mi v nejrůznějších testech osobnosti vycházelo, že se mám věnovat profesním činnostem typu terapeut, psycholog, lékař, učitel, nebo třeba i manželský poradce! Ne vždy je to příjemné – často tuším, co si o mě druzí myslí, že si třeba něco přibarvují, nebo že prostě lžou. Proč to ale říkám?

NOVÝ SOCIÁLNÍ PROSTOR

Internet je vlastně úplně jiný sociální prostor, než realita a osobní kontakt s lidmi. Na člověku, kterému se díváte do tváře, každý snadno ledacos pozná. Když se ale díváte jen na jeho fotografii a k tomu text, který napsal, je to těžší. Ale ne nemožné.app-application-device-159435
Na Instagram jsem se přidala v roce 2013 ze stejného důvodu, z jakého jsem se v roce 2008 přidala na Facebook. Bylo tam pár mých známých, házelo to pěkné filtry přes fotky a byla jsem zvědavá, co se tam dá všechno dělat. Moc jsem ho ale nechápala, tak jsem tam sama dávala jen tak jednu fotografii za tři měsíce a spíše ho používala jako inspiraci – sledovala jsem pěkné fotografie, tipy na interiérový design a fotky svých známých. Poté se k tomu přidali i cizí lidé, kteří mě jen něčím inspirovali – dobře vařili a psali o tom, měli svůj zajímavý blog, nebo to byla má oblíbená zpěvačka nebo herečka. O tom ale dnešní Instagram není.

Instagram vynesl na vrchol slávy úplně obyčejné lidi, kteří zde jen začali “dokumentovat” fotografiemi svůj život. Dávno to už také není jen o fotografiích, ale o možnosti se vyjádřit, přestože o to nikdo nežádá.

Proto na svém profilu kromě hezké tváře můžete ukázat ostatním také svůj názor, což osobní kontakt samozřejmě postrádá – těžko někomu na ulici, koho vidíte poprvé, začnete vykládat o vegetariánství, třídění plastu, nebo přístupu k mateřství. Tady ale můžete, tady se to očekává. Dokonce máte velkou šanci, že vás za to budou desetitisíce lidí obdivovat a denně přitakávat vašim názorům. (Což se vám v běžném životě také nestane, leda tak na kávě s nejlepší kamarádkou nebo s manželem večer u televize).
To by bylo ještě v pořádku, takoví lidé prostě jsou – rádi se druží s ostatními lidmi podobného zaměření a v dnešním světě k tomu mají spoustu příležitostí.
Přestože o sobě ale na sociálních sítích můžete říct vše, pořád je to jen anonymní forma projevu. Většina sledujících vás nezná osobně, nikdy vás třeba ani neviděli, utvářejí si o vás jen takovou představu, jakou jim vy sami nabízíte. A jelikož jsou sociální sítě (instagram obzvlášť) velice mocná média, tichý sledující si takto neutváří představu jen o vás, ale o celé vybrané skupině lidí a podle toho také hodnotí ostatní a samozřejmě i sebe.

JAK LZE SNADNO OSTATNÍ OKLAMAT (A SEBE MOŽNÁ TAKÉ)

Dám příklad (a jelikož jsem matka malého dítěte, chtě nechtě na Instagramu vídám další matky malých dětí, takže moje příklady budou často z této sféry):
Vaše oblíbená instagramová maminka dává každý druhý den fotografii na svoji zeď. Fotografie jsou to krásné, proto ji ráda sledujete. Má krásnou holčičku, která chodí vkusně oblečená a na fotkách s maminkou vždy vesele pózují. Připojí vždy krátký text na téma “výchova, stravování dětí, nebo manželství” a jednou týdně nenápadně zakomponuje také formu reklamy na dětskou výživu. Vám to nevadí, vždyť i maminka na mateřské má právo si přilepšit. Sledujete takto denně několik podobných maminek a baví vás to, jenže si nevědomky zaděláváte na problém.
Tento člověk se pro vás stane idolem, tedy měřítkem pro porovnávání úspěšnosti nejen se sebou samotným, ale také s ostatními. Pokud nejste dostatečně nad věcí a nejste obdařeni vrchovatou mírou empatie a schopnosti odhalit lháře, budete si v hloubi duše myslet, že “tahle maminka má pořád nějak hodně času, asi má vychované dítě. A také neustále doma pořádek, na žádné fotografii nic neleží na stole, ani na zemi, určitě ani pod gaučem nemá zatoulané puzzle a pastelky. Každý den vaří tak skvělá jídla a vy jste se dnes zmohla jen na špagety. Její dítě snad nikdy nebrečí a s mužem má skvělý vztah. Je na tom asi něco špatně, že vy ne…”
Dalším velkým problémem je to, že Instagram z těchto obyčejných lidí díky jejich slávě udělal odborníky. Z každé dívky s permanentkou do fitka se může stát fitness rádce, z každé kuchařky výživový specialista, z maminky odbornice na příkrmy, z hezké holky vizážistka a odbornice přes kosmetiku. A protože jsou našimi idoly, věříme jim každé slovo a bereme to jako dogma. Přestože někdy o dané problematice bohužel nemají ani šajn.

NIC NENÍ TAK, JAK SE ZDÁ

To už se dnes ví, že sociální sítě nejsou úplným odrazem skutečnosti. Neznamená to ale, že zde neexistují úspěšné a šikovné maminky, které mají vždy naklizeno, a které jsou téměř takové, jak se prezentují. Nebo že by neexistovali zarputilí dietáři a vyznavači cukrfree stylu, kteří zkrátka nikdy nezhřeší.sexvemeste Je to ale padesát na padesát. Polovina z nich možná své teorii skutečně věří a žijí jí celým srdcem, druhou polovinu byste ve tři ráno našli za rohem cpát se BigMacem (jak řekla Carrie Bradshaw Alexandru Petrovskému).

Jenže je to vše o lehkosti, s kterou na internetu působíte. Čím víc násilní a ortodoxní ve svých názorech instagramer je, tím víc nabývám dojmu, že třídit plasty začal teprve minulý týden, ale moc by chtěl vypadat, jako že založil Greenpeace.

A takových je bohužel na sociálních sítích většina, protože jsou úderní, výrazní, bojují za své nově nabyté zkušenosti a umí realitu hezky zaobalit do pěkného pozlátka. Takoví mají nejvíc příznivců, protože se umí lépe zviditelnit… A i když se vlastně snaží v lidech vzbudit pocit, že jsou úplně obyčejní a také mají chyby, nikdy je vlastně neukazují a důsledně dbají na svou bezchybnou image. Přestože jsou “obyčejní a průměrní lidé”, co realitu nepřikrášlují, víc a víc vyhledávaní, nikdy žádnou větší slávu (a tedy ani dosah) nezískají. Trend budou vždy udávat ti průbojnější. Jenže tady už bohužel nejde o trend ve smyslu “co si mám vzít dnes na sebe”, ale “jaký vlastně mám být člověk a mám právo být se sebou spokojený/á?”

JAK POZNÁTE “INSTA LHÁŘE”?

Čím víc stylizovaná fotografie je, tím větší práci muselo dát dotyčnému tuto realitu vytvořit. Možná by měl brzy Instagram začít nabízet fotografie v rozhraní 360°, protože za každou mámou s roztomilou holčičkou a naklizeným stolem se možná skrývá hladový manžel v trenkách za objektivem, hračky nahrnuté do rohu místnosti a pytlík od instantní polévky na kuchyňské lince. Nikdo nechce vypadat před ostatními špatně, ošklivě nebo hloupě, takže pokud máme tu možnost, můžeme se na internetu patřičně vylepšit. Stačí tam jen něco nedat a něco přidat.

Prázdný sud nejvíc duní. To je moje nejoblíbenější přirovnání! Čím víc a častěji do vás tento člověk něco hustí, čím víc vykládá o svých názorech a čím víc hodnotí ostatní, kteří to nedělají, tím víc si můžete být jisti, že jde o patologického lháře. O tom jsem se už několikrát přesvědčila.
V rodině máme maminku, která se svým partnerem ráda na potkání vypráví o tom, jak žijí pouze z domácí zeleniny a ovoce, že odmítají jakékoliv kupované příkrmy pro děti, že vychovávají děti svobodně a v souladu s přírodou. Byla jsem si téměř jistá, že kecá. Když jsme viděli jejich plevelem zarostlou zahrádku, na které se nechytila ani cibule, a zlobivé vzteklé dítě závislé na tabletu, jen jsem si svojí domněnku potvrdila.
Na druhou stranu mám spoustu přítelkyň, do kterých bych nikdy neřekla, jak skvělé v něčem jsou – zkrátka a jednoduše proto, protože to nevykládají na potkání a zřejmě to tak dělají přirozeně celý život. Prázdný sud prostě skutečně nejvíc duní (a ten plný možná jen tak tiše a jemně šumí).
Tímhle způsobem jsem odhalila hodně lidí na Instagramu nebo Facebooku a čím dál tím víc se mi to potvrzuje.

Pořád si při psaní tohoto článku v hlavě říkám, jestli nepíšu o úplné blbosti a zbytečnosti… Jestli nevnímám sociální sítě hůř, než jsou. Jestli je vůbec tohle někdo schopný pochopit, když je tímto světem téměř nezasažený. Jenže denodenně se mi potvrzuje, že vliv a dosah sociálních sítí je obrovský, a že jediným způsobem, jak jimi nebýt ovlivněn, je tam prostě vůbec nebýt. Ono to bohužel vypadá, že na internetu se odehrává celý svět a kdo tam nechodí, musí být zákonitě úplně mimo.
Jenže svět se pořád ještě odehrává venku a má velkou výhodu – je skutečný, nepřikrášlený a dá se v něm lehce vyznat. Nezničí vás, protože lidé v něm jsou ještě normální a tak nějak nedokonalí. Pokud na Instagramu ještě nejste, nechoďte tam. A nebo se zde pohybujte hodně obezřetně a každou fotografii berte s velkou rezervou.