Jak jsem (ne)přešla na barefoot

casual-fashion-feet-267177Kdo z vás mě delší dobu sleduje, určitě víte, že se přimlouvám za co nejpřirozenější způsob chůze – kde to jde, tak naboso, nebo v barefoot obuvi. Skutečně barefoot obuv jsem ale začala nosit až letos v zimě (paradoxně)… ale pěkně od začátku…

O koupi takových bot přemýšlím už tak bezmála pět let. Vždy mě ale odradila cena, nebo pochybnosti o tom, zda je to pro mě vůbec vhodný typ obuvi. Když jsem ale začala obouvat svou dceru, barefoot mi přišel jako ten jediný způsob, který na tu malinkou nezkaženou nohu použít. Později jsem tedy logicky začala přemýšlet také nad tím, že zainvestuju i do sebe. Jednoho dne jsem si totiž uvědomila, že mě všechny boty vlastně tlačí a pomalu ale jistě se mi na noze začal objevovat hallux – vbočený palec. Udělala jsem proto takový experiment se svými nejběžnějšími botami, které jsem považovala za ty nejpohodlnější…
22712296_1652921654788859_1378633090385537195_o

Docela jsem se zhrozila. Ta bota už je poměrně vyšláplá a látka se kvůli šířce mé nohy roztáhla hodně do strany, co je ale nejděsivější, je ten čouhající palec. Abych ho dostala do této boty, musí se všechny prsty hodně stáhnout k sobě. Nejvíc to odnese samozřejmě palec, takže hallux bude brzy na světě. Ihned jsem tedy zamířila na internet a začala vybírat boty.

Jako první zimní – zvolila jsem Vivobarefoot Gobi Hi Top, které byly zrovna ve slevě (téměř o půlku), takže jsem neváhala. Hned při první vycházce jsem pochopila jednu důležitou věc… já si celý život kupovala malé boty! Myslela jsem, že je normální, když vás bota na začátku trochu tlačí a máte puchýře… každá bota se musí přeci vytáhnout. Navíc mám velikost 42 (u některých barefoot bot i 43), takže jsem někdy holt byla ráda i za velikost 41. Nechápu, že jsou tyto velikosti v obchodech tak málo zastoupené, přitom je nosí obrovské množství žen!
Nikdy by mě nenapadlo koupit si botu, která bude trochu volnější, to by mi bylo přeci velké, ne?

Zpět k mým prvním Vivům – byla jsem z nich unešená. Přežila jsem s nimi i ty nejkrutější mrazy letošní zimy (samozřejmě na dlouhé postávání v mínus deseti to není, ale já vždy přežila).

vivogobi

Navíc je to absolutně jiný pocit z chůze. Radost z pohybu, z každého kroku. Volnost, pocit, že můžu dojít kamkoliv, protože mě nic netlačí. Jako bych chodila bosa po sněhu! 

Byla jsem tedy rozhodnutá, že vyměním celý svůj botník, protože jakmile začnete chodit v barefootech, nemůžete už nikdy jinak. Každá bota vás bude tlačit, já doslova cítila, jak se mi ten palec zase křiví. Také je normální, že se vám chodidlo trochu roztáhne, takže vám skutečně budou vaše staré boty malé.
Barefoot obuv je ale prostě hodně drahá záležitost a já na rodičovské dovolené teď úplně netrpím přebytečnými penězi… A ano, štve mě, že musím zaplatit víc za něco, co by mělo být normální, ale přitom je to alternativní a proto je to drahé. Co je ale bezva jsou různé bazary, kde můžete nakupovat tyto boty z druhé ruky (protože nemají stélku, která by se prošlápla a vytvarovala). Nině jsem zde koupila skoro všechny její boty.

Navíc cítím, že je tohle hodně důležitá investice do mého zdraví. A také jsem se rozhodla, že když už teď budu chodit v barefootech, ostatní boty prodám. A tak jsem je skoro všechny prodala na Vinted během týdne.

Mezitím se ale stalo to, že mě z těch mých úžasných Vivo začala trochu pobolívat noha. Věděla jsem, že chodit na boso je něco jiného, než chodit v odpružených botách, že je potřeba trochu upravit styl chůze (nedupat tolik do pat, ale krásně postupně rozložit váhu do celého chodidla a zhoupnout se po něm). Na tom jsem pracovala a hodně mi to pomohlo. Přestože ale bydlím na vesnici, chodíme do parku, na hřiště a do lesa, hodně času trávím i na asfaltu a chodím třeba s kočárem po cyklostezce. K tomu prostě barefoot vhodný není, na to naše chodidlo nebylo připraveno. Pokud si tedy od barefootu něco slibujete, musíte si pořídit nejenom boty, ale také různorodý povrch pod nohama, jinak si spíš možná ublížíte. A tak jsem začala pátrat i mezi značkami kompromisními – tedy takovými botami, které z nějakého důvodu nemohou být označeny za barefoot, ale splňují většinu požadavků – nízkou, plochou a ohebnou podrážku, dostatečnou šířku stélky a dostatečný prostor pro palec (protože tam je noha většinou nejdelší). A to s tou šířkou a palcem já teď považuji za naprosto stěžejní… Jsem ochotna ustoupit z ohebné podrážky, ale nejsem ochotna svolit pro úzké boty.  Tak jsem objevila dvě značky bot, které zastoupily mojí celoroční obuv. První jsou Camper, které mě neuvěřitelně

camperpřekvapily. Mají krásně velké místo pro palec, snad ještě větší než u Vivobarefoot. Na šířku jsou mi akorát. Podrážka by mohla být trochu poddajnější, možná proto to nejsou úplně stoprocentní barefoot boty, ale zase si je můžu vzít na procházku po asfaltce a nebolí mě chodidla. Přestože mají tkaničky, jsou jen nazouvací, což mi naprosto vyhovuje. Bota, s kterou musím při obouvání strávit víc než pět vteřin, je pro mě peklem.

 

 

 

 

 

Druhé boty jsou kompromis ještě větší, ale pořád o dvěstě procent lepší než cokoliv z toho, co jsem dříve nosila. El naturalista (od této značky se dá za kompromis považovat pouze řada El Viajero). naturalistanaturalista2

Pro mě jsou tyto boty skvělé, protože přesně kopírují tvar mojí nohy – dlouhá, ne úplně tak široká, s dominantním palcem. Navíc se mi strašně líbí, mají opravdu kvalitní zpracování a připomínají mi moje staré dobré Tomsky, akorát se zdravějším tvarem :-). Musela jsem je ale jednou vyměňovat – a to za velikost 43 (!). Jedině ta mi skutečně seděla. Podrážka je ohebná jen trochu, v tomhle smyslu jsou docela tuhé a skutečně stoprocentný “bosochodec” by se v nich asi trápil. Pro mě to jsou ale přesně ty boty, které představují kompromis mezi zdravou obuví a hezkým vzhledem a ráda si je beru do města, nebo na místa kam se mi zkrátka nechce v teniskách.

No a nakonec jsem se rozhodla investovat dopředu i do letních bot, což se ukázalo jako dobrý nápad, protože s předčasným příchodem teplého počasí jsem je letos (je duben) měla už několikrát. Zvolila jsem balerínky Vivobarefoot Jing jing.

balerinky2balerinky

Nejprve mi přišlo škoda dávat tolik peněz do obyčejných balerínek, vždyť podobné určitě seženu kdekoliv jinde. Jenže realita je jiná. U letních bot možná skutečně seženete lehké a ohebné, ale všechny mají naprosto nevhodnou špičku. K čemu mi tedy bude pocit chůze na boso když si budu připadat jako se svázanými prsty k sobě? A tak jsem zvolila tyhle. Nemůžu je zase tolik hodnotit, měla jsem je asi jen třikrát krátce na sobě, ale zatím jsem spokojená.

 

 

 

 

NA PÁR LET VYSTARÁNO!

No a to je všechno. Na první pohled se zdá, že jsem utratila šílené moc peněz. Je tedy pravda, že jsem něco málo zároveň vydělala na prodeji těch mých starých a zároveň také doufám, že tohle je na několik sezón konečný stav mého botníku. Prostě tyhle čtyři boty. Jedny zimní, jedny letní, dvoje celoroční – jedny pohodlné sportovnější, druhé hezké elegantní. Co víc člověk vlastně potřebuje? Pokud se o ně zároveň budete hezky starat, čistit je a impregnovat, jsem si jistá (nebo v to alespoň doufám), vydrží několik let.

Víte, pořád se někde vedou debaty nad tím, jestli je barefoot obuv vhodná nebo ne, jestli není lepší pevný opatek a odpružená podrážka, a tak dále. Nikdo ale nemůže popřít, že většina bot na trhu má absolutně nevyhovující tvar. Podívejte se třeba na moje staré Conversky…

conversky

Jsou příliš úzké. To by ale nevadilo, někdo třeba může mít takhle úzkou nohu. Existuje ale někdo, kdo má takto tvarovanou špičku? 2.-give-yourself-a-toe-job A jestli ano, není to jen deformace vzniklá nošením klasických bot? Schválně, kdo z vás se najde v obrázku nohy vlevo. Nepřibližujeme se vlastně pomalu k nohám Gejši? Sama jsem dřív měla s barefooty problém také v tom, že se mi prostě nelíbily. Proto jsem také jako spousta lidí pochybovala, jestli je to správné (protože jsem nechtěla připustit to, že všechny ty moje krásné boty mi ničí zdraví). Teď už o tom nepochybuju. A protože zdravé a dobře fungující tělo je to nejcenější co máme (a měli bychom to patřičně opatrovat a vážit si ho), už nikdy nebudu svoje chodidla dál trápit!