Jóga po porodu: Diastáza břišních svalů

imagesDnes je velice módní začít s cvičením velmi brzy po porodu. Často bohužel ženy ve snaze začít rovnou pěkně “zvostra” praktikují cvičení, které pro ně nejsou vůbec vhodné. Je totiž možné, že je během těhotenství potkala diastáza břišních svalů – tedy jejich rozestup. 

Jak už jsem zmínila, jedná se vlastně o rozestup přímých břišních svalů – když si to představíme velice jednoduše, svaly se společně se zvětšujícím se bříškem zkrátka roztáhly do strany a vytvořila se mezi nimi mezera. Možná že to je důvod, proč nemůžete stále vytvarovat břicho a máte ho pořád od porodu nehezky vypouklé. Pokud s břišní diastázou budete cvičit klasické posilovací cviky na přímé břišní svaly (všechny ty sklapovačky, které slibují tzv. six pack, neboli pekáč buchet), rozestup si budete dále zhoršovat. Je vhodné po porodu (lze prakticky ihned, jakmile se k tomu budete cítit) cvičit velice jemné cviky soustředící se na hluboký stabilizační systém a cílené stahování přímých břišních svalů zpět k sobě.

JAK POZNÁM, ŽE MÁM DIASTÁZU?

Lze si udělat doma takové “samovyšetření”, které lze dobře vidět na videu níže. Lehněte si na rovnou podložku, pokrčte nohy, zvedněte hlavu ze země a přitáhněte ji bradou k hrudníku. Tímto pohybem aktivujete a zapojíte přímé břišní svaly. Nahmatejte je prsty a zkuste (někde v oblasti pod pupíkem) mezi nimi najít mezeru. Pokud jí cítíte, ale nevložíte do ní celý prst, diastázu nemáte. Pokud do ní vložíte prsty dva, nebo dokonce více, bohužel rozestup břišních svalů máte, a je potřeba ho řešit dřív, než bude pozdě.

Sestava cviků na videu je velice jednoduchá a krátká, záměrně jsem nevytvářela žádné složité cviky. Tohle cvičení by podle mě mělo být o rutině, kdy si každý den zacvičíte svých 5 – 6 cviků – pěkně důkladně a vědomě. Tu mezeru zkrátka musíte zmenšit!

Takže radím – nic neuspěchejte, nepouštějte se do složitých cvičení předtím, než budete znát svůj stav (nejen) po porodu. Toto je přesná ukázka toho, že zdánlivě neřešitelná věc může mít řešení, které s ní na první pohled možná úplně nesouvisí (“Mám pořád tak velké břicho, hubnu, nejím, cvičím, posiluju, a pořád tam ta pneumatika je”. Možná diastáza břišních svalů, možná jizva po císařském řezu, možná špatné držení těla?).

Samozřejmě platí, že čím dříve začnete, tím lépe. Diastáza má tendenci se zafixovat a pak už se hůře odstraňuje (protože přímé břišní svaly prostě bohužel zapojujeme daleko více, než ty hluboké, diastázu tedy většinou zhoršujeme). Nikdy ale není pozdě začít!

Přeji hodně štěstí se cvičením a brzké dosažení vašich cílů 🙂