Jak jsem byla týden bez televize a na co jsem přišla?

Retro-TVJá vím, týden nic není. Spousta mých čtenářů určitě ani televizi nemá, nebo ji tolik nevyužívá. Já se ale narovinu přiznávám, že jsem televizní závislák! Přes den si pouštím zprávy nebo hudbu, večer nějaký stažený seriál nebo film. Také na ni koukám na YouTube videa nebo podle ní cvičím. Že jsem závislák mi ale došlo teprve nedávno, až když se nám rozbila a my jsme byli týden bez ní.

JAK VLASTNĚ TELEVIZE OVLIVŇUJE TO, JAK TRÁVÍME ČAS?

Přes den to bylo v pořádku, nejprve jsem nezaznamenala žádný rozdíl. Ten přišel večer, kdy jsme se sešli doma s manželem. Většinou si sedneme do obýváku a pustíme si film, který manžel vybere. Nemusíme nutně na nic koukat, někdy si povídáme, ale televize vždy běží jako kulisa. Teď jsme ale seděli na gauči a bylo ticho. Šokovalo mě, že jsme se začali nudit. Vůbec jsme netušili, co máme dělat. Najednou mi došlo, jak moc televize ovlivňuje to, jak trávíme čas – nebo lépe řečeno, že ho neumíme trávit sami se sebou bez ní. A to jsem si nemyslela, že jsme na tom tak špatně! Na většinu pořadů, které vysílají televizní stanice, vlastně nekoukáme, takže by nám mohlo být jedno, že nám unikne další díl nějakého seriálu.

Myslela jsem, že se dokážeme bavit i jinak, ale ukázalo se, že to není tak jednoduché.

Asi po třech dnech ale nastal obrat – uvědomila jsem si, jak je to bez televize úžasné! Jednou jsme si udělali bezvadnou večeři a celý večer ji jedli a povídali si. Druhý den jsme si dali víno a listovali v albu fotografiemi naší dcery, které jsem nechala vyvolat. Jeden večer jsme dokonce hráli scrabble. Další den šel manžel na pivo a mě to nevadilo, protože jsem si v klidu a tichu vyžehlila prádlo a uklidila. Najednou jsme zapomněli, že na tom stolku u zdi někdy televize stála. Už jenom kvůli tomu to za to stálo. Ale to nejdůležitější zjištění přišlo ještě později…

JAK KRÁSNÁ JE MÍSTNOST BEZ TELEVIZE!

Zjistila jsem, jak se proměnila celá obývací místnost. Pojďme se nejprve podívat, jak vypadá typický obývák…
obyvak_televizeU jedné zdi nebo uprostřed místnosti bývá většinou velká sedací souprava – gauč a jedno, nebo dvě křesla. Naproti stojí televizní stolek, nebo rovnou velká televizní stěna, a uprostřed samozřejmě televize (ta na fotografii je ještě malá oproti tomu, co se často v domácnostech objevuje… a vůbec, celá místnost na fotografii je ještě slabý odvar). Všechna místa na sezení jsou natočena směrem k televizi, aby se na ní dalo pohodlně koukat. Televize se tak stává centrum místnosti. Středobod. Lapač pozornosti a energie. A i když v obýváku sedí určitý počet lidí, který si sice povídá, ale v pozadí mají puštěnou televizi, vždy se většina pozornosti upíná k ní. Tohle všechno jsem vždycky tušila a snažila jsem se to u nás udělat alespoň trochu jinak – gauč nemíří úplně přímo na obrazovku a televize je o hodně menší, než kterou chtěl původně koupit manžel.

Když jsme ale televizi doma neměli vůbec, teprve potom jsem pochopila, jak velký je to rozdíl. Po prvním dni, kdy jsem si zvykla na ten prázdný prostor na našem televizním stolku, jsem začala vnímat změny. Celý prostor najednou působil daleko… přívětivěji! Cítila jsem se tam daleko lépe. Místnost byla vzdušná, jednoduchá a čistá. Jenom díky tomu, že zde chyběla televize.

obyvak_bezVšimněte si druhého upraveného obrázku interiéru… Na prvním obrázku se veškerá pozornost a společně s ní i energie upíná k televizi a je jednosměrná. Na druhé fotografii televize chybí a zmizel tedy i lapač pozornosti. Energie jako by se místo jednosměrného proudění zacyklila a začala se rozpínat do celé místnosti. Mezi lidi. Mezi rodinu.

ENERGIE = KOMUNIKACE

Mluvím tu o energii, což pro někoho může být naprosto nepředstavitelný a nepřijatelný pojem. Myslím tím ale úplně obyčejné věci – komunikaci v rodině, myšlenky, interakci mezi lidmi. Cítila jsem tak velkou změnu k lepšímu, že jsem přemýšlela, zda televizi zpátky vůbec chci. Nakonec nade mnou ale vyhrála a teď opět stojí na svém místě. Jsem za to ale ráda. A jsem také ráda, že byla týden rozbitá. Uvědomila jsem si, jak televize ovlivňuje atmosféru v domácnosti a snažím se jí teď zapínat co nejméně. A také moudřeji volit program… ale o tom třeba zase někdy příště.

Pojďte tedy zkusit na pár dní “rozbít” televizi a nechat jí vypnutou. Třeba se o sobě také dozvíte spoustu důležitých věcí.

Takže prázdné televizní stěně zdar!

 

Jak jsem byla týden bez televize a na co jsem přišla?

One thought on “Jak jsem byla týden bez televize a na co jsem přišla?

  1. misa1110 says:

    Krásný článek 🙂 a celkově i Vaše práce, je tak nějak “hřejivá a příjemná”, takže za to Vám chci poděkovat, cvičím podle Vás už rok. A jak je to s televizi u nás? Už rok slavíme bez televize!:) Což je super, sice jsem v práci (lekárna) vždy totálně mimo (“no přece to z reklamy”..:D ale přijdu si o dost svobodněji.

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s