Článek o šestinedělí, který bych sama chtěla číst.

newborn-baby-feetChtěla bych takový článek číst proto, že by mi pomohl se lépe připravit (pokud to tedy jde) na celé tohle šílené období. Každý dnes mluví o porodu. Když si vybíráme porodnici, chceme vědět, jak vypadají porodní boxy, jakým způsobem zde můžeme rodit, zda nám nebudou vnucovat medikamenty, které nebudeme chtít, a tak dále… Celé těhotenství se připravujeme na těchto pár hodin, během kterých budeme rodit… ale co potom?

PŘÍLIŠ SLOV O NIČEM

Porod je samozřejmě důležitá a náročná věc a je dobře, když o něm žena přemýšlí. Mně se ale vždycky zdálo, že se o něm mluví až moc. Měla jsem pocit, že skutečně rozumné a dospělé ženě je jedno, kde a s kým a za jakých podmínek porod prožije, protože se to vše odehrává přece v její hlavě, v jejím těle.. Zjednodušeně řečeno věřila jsem, že prožiju hezký porod v jakékoliv porodnici. Se slovem hezký bych už dnes zpětně takhle nehazardovala, přeci jenom vzpomínky jsou ještě čerstvé a pořád si stojím za tím, že moje dcera bude raději jedináček. Porod byl ale takový, jaký jsem si ho představovala – tak akorát dlouhý, přirozený, bezproblémový.

NEVÍM, CO S NÍM…

Takže po šesti hodinách vše skončilo, vše o čem se tak dlouze mluví, o čem jsou schopné se dvě názorově odlišné skupiny lidí hádat do krve. Pak vás odvezou z nablýskaného porodního boxu, za váma se zabouchnou dveře, na nichž zřejmě visí certifikát baby friendly hospital, a ocitnete se na oddělení šestinedělí. Jako když cestujete ze západního Německa do východního. A máte s sebou svoje dítě, které je na světě pár hodin a o které se musíte najednou 24 hodin denně starat. Jste ráda, že ho máte u sebe, ale jste prvorodička a absolutně nevíte, co s ním!  Co když bude plakat? Jak poznám, že má hlad? Jak ho vlastně mám kojit?

NIKDO VÁM NIC NEŘEKNE…

O šestinedělí se prostě nikde moc nemluví. Před porodem jsem o něm vůbec nepřemýšlela. Neslyšela jsem nikoho, kdo by řekl: Vybrala jsem si tuhle porodnici hlavně proto, že prý mají kvalitní sestry na oddělení šestinedělí. To spíš uslyšíte: Vybrala jsem si tuhle porodnici proto, že mají na porodním sále k dispozici gymnastický míč.
Zrovna tak mi přišlo, že o tomto období nemluví ani žádné ženy, které ho mají za sebou. Žádná vám neřekne, jaké měla problémy s kojením, že byla první dny psychicky na dně a co všechno řešila za další problémy. Naopak z televize a časopisů na vás koukají krásné a hormony štěstí naplněné čerstvé maminky, které to vše zvládají naprosto skvěle.

KOJENÍ, KOJENÍ, KOJENÍ…

Kdybych si dnes měla prožít znovu těhotenství a na něco se připravit, tak by to nebyl porod, ale třeba kojení. To s vámi paradoxně před porodem nikdo neřeší, ale jakmile přijde vaše dítě na svět, vy ho nakojit musíte. A světe div se, přesto že se kojení zdá tak přirozené a jasné, není to vůbec nic jednoduchého. Dobře, dětské sestry by vám tedy měly zřejmě pomoci a vše vysvětlit… Ale to se například mně nestalo. Přesto, že jsem k nim do sesterny se svým hladovým a plačícím dítětem opakovaně chodila a žádala o nějakou radu. Tady je seznam nejčastějších odpovědí:
Nejde to? Tak dáme umělej příkrm.
A kolik jste toho vypila? Tak málo? To se nedivím, že nemáte žádný mlíko!
Proboha, nechte si to plačící dítě na pokoji, vždyť tu všechny vzbudíte!
Dobře, tak se kouknem na tu techniku, jak říkáte…
Musíte jí tam to prso prostě nacpat…
Zničený bradavky? Tak si je namažte bepanthenem a tady máte kojící kloboučky. 

POSVÁTNOST ŠESTINEDĚLÍ

Už jenom to, jaké všechny změny se teď ve vašem těle odehrávají. Celých devět měsíců se tělo v průběhu těhotenství vyvíjelo a teď se do šesti týdnů musí všechno vrátit zpátky. A k tomu všemu řešíte kojení. Dneska si říkám, že na to, jak je to ohromně důležitá věc, je hodně podceňovaná. Až teď se dozvídám, že by vám doktor během těhotenství možná měl kontrolovat i prsa. A také všude čtu, že v zahraničí je zcela běžná péče porodních asistentek o ženu i během celého šestinedělí a to v pohodlí jejího domova. Protože tady se teprve všechno začne odehrávat. A není horší pocit, než neumět nakrmit své dítě…

Takže: přesně proto bych nějaký takový článek chtěla já sama číst před pár měsíci. Přála bych si, aby mi tenkrát někdo řekl: Na porod se vykašli, ten nějak proběhne. Připrav se na to, co přijde po něm. 

unnamed

 

Článek o šestinedělí, který bych sama chtěla číst.

7 thoughts on “Článek o šestinedělí, který bych sama chtěla číst.

  1. Zdravím Vás i dcerku 🙂 máte pravdu, o šestinedělí se zas tak nemluví. Sama jsem těsně po, malé budou za 2 týdny 3 měsíce a musím uznat, že dní, kdy si připadám jako spokojená matka se spokojeným mimčem, bych napočítala na prstech svých rukou. A o poučkách typu “po šestinedělí bude líp” si už myslím své.. Jo a musím, prostě musím vychválit sestry oddělení šestinedělí v Krnově. Oslovovaly nás zlatíčka, andílci, přitom ony jsou andělé! Podporují přirozenost a laskavější personál jsem nezažila (ač jako prvorodička nemám mnoho zkušeností), moc mi pomohly svým přístupem i zkušenými radami! Možná zkuste jejich horkou linku kojení (554 690 416). Já jim tam volala i ve 2 ráno. S kojením jsme problém neměly, s tím vám neporadím. Ale bolení bříška a ty slavné prdiky, to známe velmi dobře.. to můžu doporučit přírodní BabyCalm (fenyklový, anýzový a mátový olej). Jo a ještě jeden vlastní poznatek – všechny poučky, tabulky, doby kojení atd. vznikly zprůměrováním, tzn. nesnažit se zapadnout! To si musím opakovat stále a znovu… Držím nás pěsti a věřím, že bude líp! Posílám úsměv!

    Like

    1. Děkuji za komentář 🙂 Kojení už jsem s laktační poradkyní konzultovala, spoustu rad přihodily také kamarádky, však už je to také lepší.. některé věci si zkrátka po čase sednou.. jen je škoda, že není samozřejmost, aby čerstvé nezkušené mamince pomohli hned automaticky po porodu. Vy máte štěstí, že jste narazila na skvělé sestry. Děkuji za tip na BabyCalm, až to bude aktuální, určitě vyzkouším! Přeji vám s miminkem hodně štěstí 🙂 R.

      Like

  2. Šárka says:

    Krásný holky jste.
    Já sice rodila o tři měsíce dřív (a vše co jsem věděla o porodu mi bylo úplně k ničemu), ale moc oceňuju péči sester u Apolináře, obzvlášť na JIRPu a Aru. Mám už jednu nedonošeneckou zkušenost v Ústí n.L. A bylo to nebe a dudy. U Apolináře nás honily, abychom rozhodně za tři hodiny přišly odsávat (erární odsávačky samozřejmostí – v Ústí: zkoušejte to nějak odstříkat, aspoň tu zkumavku…), U Ap. mi bylo vysvětleno vše. Co s přebytky atd. Následně na Intermedialu obzvlášť mladší sestřičky zapálené, zkoušely “na nás” různé polohy při kojení. Kloboučky a flaška s dudlíkem je Tabu, kloboučky tam nazývají “sprostým slovem”, že se jimi kojení jen kazí a nesmí je před pacientkami vůbec zmiňovat 🙂 Každopádně U Apolináře v Praze se kojení podporuje a většina personálu má snahu pomáhat, vysvětlovat, ukazovat. Díky za to. Kojíme dodnes (i s třemi odsávacími měsíci je to 22 měsíců)
    Velká omluva za rozsah komentáře.
    Přeji vám oběma mnoho zdravíčka a spoustu vypitého mlíčka.

    Like

    1. Hezký den… Měla jste u Apolináře velké štěstí na sestry, podle toho, co od uveřejnění článku čtu od jiných žen, to rozhodně není samozřejmost… Přesně tahle péče, kterou popisujete, je na oddělení šestinedělí potřeba – bohužel já si připadala, jako kdybych s každou prosbou obtěžovala. Naštěstí se vše časem podá a miminka jsou šikovná, takže na všechno časem přijdou 😉 Moc děkuji za komentář a přeji vám i vašim dětem hodně štěstí 🙂 R.

      Like

  3. HankaEK says:

    Mým dcerám je 28 a 18 let, ale problémy s kojením nezapomenu do smrti. Zvláště u první holčičky to byl horror. V porodnici mi mazali bradavky fialovou vodičkou, která vysušovala a bradavky mně díky tomu popraskaly a tekla z nich krev. Teprve anděl ženská sestra, která za mnou přišla domů (tenkrát to byla běžná praxe, že vás přišla domů zkontrolovat ženská sestra a miminko jeho obvodní dětský lékař). Ženská sestřička mi okamžitě řekla, abych se přestala mazat fialkou a že je potřeba naopak ty bradavky změkčit a vyhojit. Tehdy v lékárně dělali takovou oranžovou mast ve vazelínové konzistenci, která byla přímo zázračná. Ale při druhé dceři se už nedala sehnat. Mazala jsem si tedy bradavky čistou vazelínou a před kojením je otírala borovou vodou a už jsem tak netrpěla. Přeji Vám hladký průběh zbytku šestinedělí a hlavně samou radost z dcerušky. Krásný den. Hanka

    Like

    1. Děkuji za komentář… Myslím si, že by i dnes měly sestry navštěvovat maminky doma. Dětští lékaři to tak dodnes dělají a zkontrolovat ženu v šestinedělí je podle mě stejně důležité. Děkuji za tipy, já používám zřejmě krém podobný té vazelině a zatím to vypadá, že je vše na dobré cestě 🙂 Mějte se hezky! R.

      Like

  4. Lenka says:

    Dobrý den,
    tak to sedí. Jak “správně” prožít těhotenství a porod, tomu se věnuje snad každá stránka. a předporodní kurzy jsou asi dost dobrý byznys. Ale na realitu po porodu Vás nikdo nepřipraví. Jako by to bylo nějaké tabu. Já mám dnes už dcerku sedm měsíců starou, ale ten začátek byl mazec. Naprosto jsem nechápala a do toho ještě hormony. Malá hodně plakala první dva měsíce. Přes den skoro vůbec nespala. V noci celkem dobře. Ale neobešlo se to bez několika nočních nosících epizod. Já jsem asi na personál v nemocnici měla štěstí. Až na jednu výjimku, kterou jsem měla u porodu. Ale jinak sestřičky i lékaři v Kyjovské nemocnici jsou skvělý. Laktační poradkyně několikrát pomohla přisátí, vysvětlila, ukázala. A sestřičky posléze také pomohly. Podlé mého názoru nejhodnější a nejskvělejší sestřičky a lékaři jsou ty na novorozeneckém a dětském.
    Díky za super článek a skvělá cvičící videa a přeji hodně zdraví Vám i dcerce.

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s